Závody

Hostýnská 50ka 2016

Vloni to bylo poprvé – na vyzkoušení – a letos jsem se do toho pustil zase. Vedle dlouhých maratonů, kterých je dnes jako šafránu, mají tyhle padesátky svoje kouzlo. Ačkoliv od února vždycky trénuju na Šelu a Drásala, rád se potom pustím do krátkých sprintíků. Zajímavé je pozorovat, jak na takový závod nejsem vůbec připravený.

Letošní suché léto narušilo až pár dní před závodem několik intenzivních bouřek. Samotnou třešinku na závodním dortu přinesl do Hostýnek déšť v noci před závodem. Spolu s vodou spadla i teplota a já jsem ze základny na Rusavě vyjížděl na start do Bystřice asi v 16 stupních vybavený pouze krátkým dresem. Nakonec se celé sobotní počasí vyvedlo, teplota byla ideálně závodní a blátíčko bylo takové, aby Vás pořádně ušpinilo a zároveň Vám úplně neodrovnalo kolo.

hostynska1

Start závodu z náměstí v Bystřici doprovázely opět hloupé strkanice, protože pořadatel nedokázal vytvořit startovní koridor. Místo toho se za startovní bránou vytvořil trychtýř, do kterého se z boku cpali závodníci, kteří přišli na start na poslední chvíli. Bohužel, je to vizitka toho, jací jsme fair-play jezdci a jak se chováme k těm, kteří si šli na start stoupnout několik minut předem.

hostynska3

Prvních přibližně 10 kilometrů závodu se stoupá, což je pro 400 závodníků ideální způsob, jak se bezpečně urvat dopředu a nebo taky jak se hodně rychle vyšťavit. Mně osobně se dařilo obojí. Tyhle krátké sprinty jsou o tom, že do pedálů bušíte celou cestu – do kopce, po rovině i z kopce a když je potřeba, tak ještě nasadíte. Celý závod jsem se snažil držet rychlejších jezdců, kteří mi tak udávali tempo, protože sám ze sebe neumím dostat úplné maximum. Nejtěžší část pro mě byla stoupání na Bludný a následující hřeben na Lázy, kde mi začaly docházet síly. Nicméně po sjezdu do Rajnochovic jsem se opět chytl a celou lesní železnici jsem jel za slečnou, která skvěle šlapala a navíc i uměla ovládat kolo. Je super pozorovat, když si žena na technickém úseku dává chlapy. Nicméně Hostýnská úplně o technice není. Do cíle mi už zbýval jen krátký výjezd ke Kamennému domku a asfaltový sjezd do Loukova (kde mi to vůbec nejelo). Posledních pár set metrů stoupání před cílem jsem se snažil rubat co to šlo, ale v XC lesíku mě neskutečně brzdil jeden závodník, tak jsem si ten dojezd úplně neužil.

hostynska4

Kolem fotbalového hřiště jsem do cílové brány dojel v čase 2 hodiny a 17 minut, což ve srovnání s loňskou suchou tratí bylo zhoršení jen o 5 minut a na druhou stranu posun o 50 míst nahoru. V cíli jsem si chvíli dáchnul. Když jsem viděl neskutečnou frontu u wapky, došel jsem si se špinavým kolem pro jídlo a pivo, pojedl jsem a odebral jsem se zpět na Rusavu. Hostýnská 50ka je svou velikostí i cenou povedený závod, ovšem místo na zlepšování tu je vždy. Za rok zdar!