Magazín

Jak jsem hubnul…

…aneb shodit pár kil je levnější, než si koupit karbonové kolo.

Nikdy jsem neměl potřebu řešit svou váhu a postavu. Měl jsem moc dobře odzkoušené, že zimní kila přes léto vyšlapu. Každým rokem to bylo plus/mínus 5 kilo rozdíl mezi zimou a létem. Letos v lednu jsem se ovšem tak nějak naštval, protože si kolegyně začaly dělat srandu, že mám „pěkný bříško“.

Jenže na diety a podobné pokusy mě neužije. Raději zastávám názor, že co sežeru, to vypotím. Ale ten špek chtěl něco sofistikovanějšího. Navíc jsem si už delší dobu chtěl ověřit hypotézu, že k lepší postavě je možné se doslova prožrat. Oslovil jsem tedy svého kamaráda Milana Porteše, který se o stravu zajímá, aby mi poradil. Doporučil mi stáhnout si aplikaci Kalorické tabulky (dostupné pro Android nebo iOS), kam jsem si zaznamenával každé jídlo, které jsem snědl. Po pár dnech jsme měli hotovou mini vstupní analýzu mých stravovacích návyků. Ačkoliv jsem si nikdy nepřipadal, že jím nějak nezdravě, ze záznamů vyšlo najevo, že přijímám příliš mnoho tuků, méně sacharidů a velice málo bílkovin.

Mé hubnutí jsme tedy postavili jen a pouze na úpravě jídelníčku. Zdá se to jednoduché, ale bylo to těžší, než jsem čekal. Sacharidy jsem hravě doplnil pomocí ovoce nebo větším zapojením těstovin a rýže do jídelníčku. Omezení tuků se zdálo jako neřešitelný problém. Jídla jsou u nás jednoduše hodně tučná. Z mléčných výrobků jsem tedy začal jíst pouze jogurty skyr a řecký jogurt 0 % tuku, které jsou navíc i bohaté na bílkoviny. Omezil jsem konzumaci většiny sýrů a uzeniny jsem eliminoval jen na šunky s vysokým obsahem masa nebo sušené typu jamón serrano. Také jsem si začal více vařit/chystat jídlo, abych měl přehled o tom, co jím. Bílkoviny jsem navýšil pomocí výše zmíněných jogurtů a pomocí proteinového nápoje, který si dávám každé ráno.

Takhle jsem začal fungovat asi od půlky ledna a přibližně během měsíce jsem na sobě viděl určitý optický posun, ačkoliv váhový úbytek se rovnal odchylce vážení (98 > 97 kg). Na přelomu února a března se mi nedařilo dodržovat tyto jídelní návyky, ale od druhé půlky března si to opět hlídám. Navíc jsem potom začal konečně jezdit na kole. Také ranní běhání (cca 30 minut) je nyní pravidelnější než v zimě. Zatím nejnižší naměřenou váhu jsem měl 92 kg, ale vzhledem k okolnostem (vážení po náročném fyzickém výkonu) bych svou aktuální váhu zaokrouhlil na nějakých 94 kg. Rád bych se dostal na 90 kg, což je myslím přes léto reálné, ale zatím netuším, jak si váhu udržet i přes zimu. Nutno podotknout, že při změně jídelních návyků jsem se nijak nezabýval konzumací alkoholu.

Aplikace Kalorické tabulky je podle mě trochu složitá na ovládání, ale většina potravin se dá načíst pomocí čárového kódu. V současné době si už jídlo nezapisuji tak poctivě jako na začátku, protože už tak nějak vím, co můžu a co bych neměl jíst. Když mám velký šrumec, tak si jídlo obvykle nestihnu/zapomenu zapsat. Velké výkyvy v přijaté energii mi dělají cyklistické tréninky, kde je abnormální výdej. Jakmile jsem na kole déle než dvě hodiny, spálím tolik energie, že ji běžnou stravou již nedoplním. To si potom můžu v klidu objednat hromadu jídla v McDonald’s a denní hodnoty stejně nepřekročím. V tomto ohledu mám ještě velké mezery.

Jak jsem vlastně upravil své jídelní návyky? Dlouho jsem laboroval se snídaněmi, protože müsli s mlékem nebo sladké pečivo obsahovalo příliš mnoho tuků. Připravil jsem si tedy vlastní směs ovesných vloček a sušeného mléka jako základ pro ovesnou kaši, k tomu nějaké sušené rozinky a brusinky. Míchaná vajíčka a avokádo si už dávám jen občas, protože to je neskutečná tuková bomba. Do práce si na svačinu nosím ovoce, případně skyr nebo řecký jogurt 0 % tuku. Na oběd si vybírám jídlo dle energie a s přijatelným poměrem tuků a bílkovin. Tyto informace mám v závodní jídelně k dispozici v jídelníčku a obvykle si v pohodě vyberu. Odpoledne mívám problém, pokud jdu po práci na kolo – začínám mít kolem 16. hodiny hlad. Většinou to řeším nějakým ovocem nebo proteinovou tyčinkou. Večeře si dávám dle chuti a podle toho, jak velký výdej jsem daný den měl. Nebaví mě připravovat si maso, takže často to řeším zeleninovými saláty s tuňákem a mozzarellou, kuskusem se zeleninou a tofu, občas si dám i tousty nebo tvarůžky a čerstvý chléb s máslem. Také střídám různé pomazánky z tvarohu nebo hummus a pečivo. K tomu všemu ještě nějakou zeleninu, ačkoliv ta má v řadě případů nulový vliv na bíkoviny a sacharidy, ale vitamíny a vláknina jsou potřeba. Jen mě mrzí, že avokádo a olivy obsahují příliš velké množství tuků, protože se po nich můžu utlouct.

Závěrem bych chtěl říct, že zaručený recept na hubnutí asi neexistuje, ale vedle mého případu mi už více lidí potvrdilo, že změna jídelníčku dokáže udělat hodně. Nejtěžší je začít a zvyknout si na nová jídla v jídelníčku. Tím se lehce mění i nakupovací návyky. Pozoruji, že mi asi o 10 % vzrostly výdaje na jídlo, a to především ve formě útraty v závodní jídelně. Také je potřeba říct, že váha je jen jeden ukazatel. Často se stává, že se člověku krásně vyrýsuje postava a on k tomu ještě přibere na váze.