Vyjížďky

Můj cyklopiknik

Jíst u stolu je nuda, v posteli je to prasečina a na kole je to punk! Umíte si představit, že byste si do batohu připravili jídlo a vydali se na vyjížďku? Mě tohle spojení kola a jídla v přírodě hrozně baví. Poprvé jsem to vyzkoušel někdy vloni a je to příjemné zpestření a něco nového. Snídaně nebo večeře – je to jedno, oboje stojí za vyzkoušení.

Můj první cyklopiknik byla snídaně. Nemyslete si, že jsem v 7 ráno sosal carbosnack. Do batohu (tady máme výhodu my s camelbakem) jsem si nacpal flašku džusu, banán, pomeranč a cestou jsem v pekárně koupil nějaký koláček. Vyjel jsem za město. Probouzející se příroda má své kouzlo. Já jsem navíc u jedné ohrady s koňmi viděl v přímém přenosu porod hříběte, to už byl trochu kýč. A asi po 15 kilometrech jsem zastavil na louce u altánku s výhledem na Helfštýn na jedné straně a vycházející slunce nad Hostýnem na druhé straně. Rozbalil jsem své zásoby a vychutnával jsem si ten klid a pohodu.

Včera jsem po práci jaksi nestíhal kolo a večeři zároveň, tak jsem to jednoduše spojil. Do batohu jsem nacpal trochu jídla, plechovku vychlazeného piva (camelbak dokáže v kapse u vaku tak půlhodiny držet teplotu) a blikačky. Vyjel jsem za město a v hlavě jsem přemýšlel nad ideálním místem pro večeři. Povedlo se, našel jsem! Po necelých 20 kilometrech a asi 50 minutách jsem odložil kolo, sedl do trávy a vybalil batoh. Pod sebou jsem měl Moravskou bránu a na západě rychle klesalo slunce za obzor. To „tsss“, když otevřete plechovku piva, dostalo nový rozměr. Následný trail potemnělým lesem vyžadoval mnohem více pozornosti a zase to bylo úplně jiné ježdění.

Doporučuji všem! Nebo máte vlastní recept na nové zážitky?