Vyjížďky

Panoramatická vyjížďka na Vsacký Cáb

Vsacký Cáb je z Rusavy trochu z ruky. A pokud je venku něco přes 30°C, jakoby se Vám cesta ještě o něco prodloužila. Na 85 km dlouhý výlet jsem si nevybral zrovna ideální podmínky. O to víc mě těšily úžasné výhledy, které si Vsetínské Beskydy na mě přichystaly.

Nejrychlejší cesta z Rusavy na Vsetín, kde začíná stoupání na Cáb, vede přes Huťské polesí, sedlo pod Trojákem a sjezdem do Hošťálkové a Ratiboře, kde se člověk napojí na cyklostezku Bečva. Tentokrát jsem nezvolil cestu po hlavní silnici přes Jasenku s výhledem na můj oblíbený „Dům U Medvěda„. Přímo u Bečvy v nejnižším bodě jsem se raději napojil na modrou turistickou značku. Po příkrém stoupání mezi rodinnými domky a přejeté „zkratce“ kolem hvězdárny jsem se na chvíli ocitl na cestičce mezi stromy, kde kolo musely vystřídat moje nohy. Po pár set metrech poctivého tlačení jsem se i s modrou značkou ocitl na lesní asfaltce, která mě dál doprovázela až na Dušnou. Celou dobu se stoupání lesem střídalo s úžasnými loukami a výhledy na okolní kopce. Pokud nehltáte kilometry, je trasa doplněná naučnou stezkou s několika informačními tabulemi. Až na zmiňovanou Dušnou je cesta takovým balzámem pro duši, oázou beskydského klidu, sem tam narušeným motorovkou dřevorubců.

Z Dušné jsem pokračoval bez experimentů po červené na chatu na Vsackém Cábu. Zde jsem dorazil už kolem 11. hodiny. Zahrádka byla prázdná, obsluha neochotná, kyselica poctivá a pivo s kofolou do mě zapadlo téměř na dva hlty. Rozcestí na Cábu mě lákalo, abych pokračoval hřebenem minimálně na Soláň. Snad někdy příště!

Raději jsem respektoval horké počasí a spustil jsem se po žluté na rozcestí Santov, kde se před Vámi ukazují parádní výhledy na celé okolí Valašského Meziříčí a Rožnova. V dáli byl krásně vidět Radhošť. Dál jsem pokračoval prudkým sjezdem po zelené na okraj Valašské Bystřice. Zde jsem zbaběle odbočil po silnici na Bystřičku. U přehrady jsem se chtěl okoupat a chtěl jsem zažít něco nového – bohužel jsem tam nudapláž nenašel, takže jsem se pouze zastavil na přehradní zdi a sjel dál po silnici k Bečvě.

Výhled nad Valašskou Bystřici

Únava z předešlého dne i horské soboty se ve mě stupňovala, takže jsem z Mikulůvky pokračoval nejlehčí cestou podél Bečvy do Ratiboře a Hošťálkové, kde jsem stihl v rozmezí asi 15 minut vyzkoušet dvě velké točené zmrzliny z Opočna (černorybízový sorbet super, ale v kombinaci s vanilkovou je potřeba vychytat správnou tuhost obou příchutí, zmrzka v Hošťálkové na zámku byla vynikající). Nakonec jsem jen vystoupal pod Troják a přes Hutě jsem dojel na Rusavu.

Přehrada Bystřička

Nakonec si dovolím menší vsuvku a tip na výlet, jak jsem ho chtěl projet já. Vrátíme se do Valašské Bystřice, odkud bych po zelené vystoupal na protější kopec (rozcestí Pod Spinou). Tam bych pokračoval po modré přes Videčské paseky do Velké Lhoty. Tam bych první modrou opustil, vystoupal na horní konec po žluté a pokračoval po nové modré značce na rozcestí Malá Lhota – hostinec. Pozor, abyste nesjeli do Bystřičky! Modrá značka by mě dál vedla po vrcholu na Medůvku a nakonec bych zklesal k železniční stanici Brňov. Podle mapy by zde měla být zpevněná cesta nebo asfaltka, závěrečný sjezd by byl zakončený lesní cestou nebo pěšinou. V Brňově bychom přejeli Bečvu a mohli bychom pokračovat proti proudu do Mikulůvky a dál podle mé původní trasy. Také bychom mohli vystoupat lesní cestou Nad Oznici a Pod Píškovou a po červené najet na hřeben směrem na Lázy a Troják. Stejně tak můžeme na Lázy vystoupat z Mikulůvky. Obě varianty jsou poctivě do kopce, a proto je doporučuji jen zdatným cyklistům. Hřeben na Troják je potom taková bikerská klasika a určitě skvělé zakončení úžasného výletu, který byl plný výhledů do okolní krajiny. Přesně tak, jak to umí Hostýnské vrchy a Vsetínské Beskydy!