Závody

Zavírák otvírákem

Jak jsem zakončil loňskou závodní sezónu, tak jsem ji letos podobně otevřel. Protože příroda stála tradičnímu Šela Marathonu v cestě, jel se v květnovém termínu místo toho závod Jezernické viadukty. A jednalo se o zajímavou změnu, kdy jsme my závodníci nemuseli klepat kosu a krásné jaro vystřídalo typický sychravý háv Oderských vrchů.

Můj první závod je tradičně trochu opožděný. Zatímco ostatní mají za sebou Chřibskou 50ku a jiné, já si dávám na čas. Obzvlášť letos se mi nějak vyhýbalo závodní nadšení, které mě našlo právě až v Jezernici na startu. Krásné jaro přilákalo větší počet závodníků a tak se již půl hodiny před startem plnil startovní koridor. Sice se opět našli bezmozci, kteří přehodili kolo přes zábranu pět minut před startem, ale my ostatní jsme si poctivě vystáli svůj startovní důlek.

Průběh závodu byl klasický rychlý, jak se na padesátku v nenáročném terénu sluší a patří. Nedlouho po startu nám trasu okořenil průjezd bývalým železničním tunelem ve Slavíči a následovala muka na otevřeném větru. Na Uhřínov kopírovala trať dřívější Šelu a já jsem své závodní ambice rozbalil právě až ve sjezdu z Uhřínova, kde se mi podařilo udělat si volné místo. I letos mám sjezdy silnější než výjezdy. Proto mě několik závodníků pravidelně předjíždělo ve stoupáních, abych je následně předjel já vždy před začátkem sjezdu, kde jsem si vytvořil patřičný náskok.

Nejvíc jsem se netěšil na výjezd po sjezdovce na Uhřínově, protože tam to nikdy nejede. Za odměnu jsem však dostal podařený sjezd nad Podhoří, kde hodně závodníků na skalce roztrhlo pláště. Poté následoval traverz nad vesnicí a sjezd do Pekla. Tady dávám pořadatelům 6 bodů z 5 za to, že závěr sjezdu rozdělili na chicken trail a expert trail. Já jsem si samozřejmě zvolil variantu expert a moje technická dušička na chvíli zaplesala, aby pak o pár kilometrů dál mohla překonat nepatrný brod potoka s prudkým výjezdem, který většina závodníků kolem mě raději šla pěšky.

Pak už zbýval jen rychlý přesun do prostor cíle, kde nás opět čekala tradiční cyklokrosová motanice kolem fotbalového hřiště. Před závodem jsem slyšel jednoho pána, jak říkal, že je to tam zbytečné. Já si myslím, že je to tam úplně super! V čase 2 hodiny a 26 minut jsem prolétl cíle a značně zdevastovaný jsem se automaticky posunul do fronty na pivo a kuře. Početnější účast závodu prospěla a jarní termín z toho vykouzlil úplně jinou atmosféru.